Vyhodnocení zimní údržby silnic v Moravskoslezském kraji v zimním období 2012 - 2013
Výbor pro dopravu Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 23. 4. 2013
 VYHODNOCENÍ ZIMNÍ ÚDRŽBY SILNIC V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
V ZIMNÍM OBDOBÍ 2012 - 2013
1. Rozsah udržované sítě
 
Silniční síť v Moravskoslezském kraji, na které provádí v období od 1. 11. do 31. 3. běžného roku Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace (dále je SSMSK), zimní údržbu, čítá 3228 km silnic, z toho 33 km rychlostních komunikací, 605 km silnic I. třídy, 2571 km silnic II. a III. tříd a dále 19 km účelových komunikací (Hvězda-Ovčárna, v průmyslové zóně Nošovice a kolem letiště Leoše Janáčka v Mošnově). Krajem prochází dálnice a 12 silnic I. tříd, 60 km dálnic a 44 km silnic I. tříd na území Statutárního města Ostravy spadá do přímé správy Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen ŘSD) včetně zajištění jejich zimní údržby. Některé silnice I. tříd jsou zařazeny do mezinárodní silniční sítě, silnice I/56 v úseku Ostrava – Frýdek-Místek a silnice I/48 v úseku Frýdek-Místek – Český Těšín jsou zahrnuty do kategorie rychlostních komunikací. Celkem 166 km silnic II. a III. tříd v kraji spadá do režimu v zimě neudržovaných. Zimní údržba silnic I. tříd na území Moravskoslezského kraje byla prováděna na základě smlouvy ze dne 19. 9. 2007 o zajištění údržby vybraných silnic I. třídy, která byla uzavřena mezi Ministerstvem dopravy a SSMSK.

 

2. Zhodnocení přípravy na zimní období
 
Příprava na zimní období 2012/2013 byla zahájena po ukončení předchozí zimní sezóny, a to vyhodnocením průběhu zimní údržby silnic a zejména přípravou pořízení nového strojního a technického vybavení pro zabezpečení zimní údržby v sezóně následující. Během letního období byl zpracován Plán zimní údržby rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. tříd na území Moravskoslezského kraje, který zastřešoval jednotlivé plány zimní údržby silnic středisek SSMSK.
Schválení samotného plánu zimní údržby silnic předcházelo včasné ustavení okresních
a krajského operačního štábu zimní údržby
, na jejichž jednání před zahájením zimní sezóny byly projednány postupy a součinnosti jednotlivých složek, zúčastněných přímo v zimní údržbě anebo při řešení nastalých situací v jejím průběhu, kdy významné postavení zaujímaly jednotlivé složky integrovaného záchranného systému kraje.

 

vzu 2
Do plánu ZÚS byly rovněž zapracovány změny v organizaci vybraných okruhů zimní údržby silnic v okresech Karviná a Frýdek-Místek, zejména pokud se týče změn v silniční síti v souvislosti se zprovozněním nově budovaných přeložek silnic v rámci výstavby a dokončování dálnice D1 ve směru do Polska, rekonstrukce silnice I/48 Rychaltice – Frýdek-Místek a také v rámci drobných změn technologie údržby na základě vyhodnocení zkušeností z minulého zimního období. Pozornost a organizační příprava byla opětovně věnována zejména zabezpečení údržby na úsecích rychlostních silnic R56 Ostrava – Frýdek-Místek a R48 Český Těšín – Frýdek-Místek s pokračováním úsekem Frýdek-Místek – Rychaltice nově jako dělený čtyřpruh a dále jako silnice I/48 přes Příbor a Nový Jičín na hranici kraje.
Plán zimní údržby silnic v kraji byl řádně projednán na první schůzi krajského operačního štábu zimní údržby silnic, byl projednán výborem pro dopravu zastupitelstva kraje a byl vzat na vědomí radou kraje dne 5. 9. 2012. Dále byly plány zimní údržby silnic jednotlivých středisek potvrzeny Schvalovací doložkou Ministerstva dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR ze dne 22. 10. 2012. Připravenost techniky i personálu k zimnímu období v kraji byla projednána na zasedání hlavního operačního štábu zimní údržby na Ministerstvu dopravy v Praze dne 18. 10. 2012.
 
Před vlastním zahájením zimní sezóny byla formou organizačních směrnic a příkazů ředitele přijata organizační opatření k zabezpečení výkonu zimní údržby a dispečerských služeb v rámci organizace s důrazem na respektování ustanovení zejména zákoníku práce, týkajících se režimu nepřetržitých služeb, přesčasovosti a povinných přestávek, k zajištění zdárného průběhu služeb z hlediska bezpečnosti práce, dodržování rychlosti při pluhování a kontaktu dispečerů s veřejností. S předstihem byly zpracovány harmonogramy dispečerských služeb
a služeb řidičů vozidel zimní údržby pro celé zimní období. Veškerý personál provádějící zimní údržbu včetně dispečerů byl včas a řádně proškolen z technologických a provozních předpisů a požadavků na provádění prací zimní údržby.
V průběhu přípravy na zimní technologické období byla rovněž aktualizována pravidla pro výkon zimní zpravodajské služby, jež byla součástí Jednotného systému dopravních informací ČR (JSDI). Celostátní zpravodajská činnost byla zahájena dne 1. 11. 2012. Na webových stránkách JSDI, ŘSD ČR a SSMSK byly podávány informace o zabezpečení a aktuálním stavu sjízdnosti silnic v kraji. Tyto informace byly podávány operativně, tzn. i mimo stanovené časy pravidelného zpravodajství vždy tehdy, pokud došlo k zásadní změně ve stavu sjízdnosti silnic.
Ještě před začátkem zimního období byly na všech cestmistrovstvích doplněny zásoby posypových materiálů, tj. soli a drtí na plné kapacity skladů s využitím materiálu uspořeného za minulé zimní období na celkové množství cca 29 000 tun soli a 55 000 tun inertních materiálů. Posypová sůl byla pořízena za letní ceny a množství uskladněné soli předpokládalo zajištění soběstačnosti v případech nepříznivých klimatických podmínek a krizových situací v zásobování solí v průběhu samotné zimy. Byla rovněž v souladu s legislativou připravena a odborně seřízena a kalibrována technika zimní údržby s vybavením posypovými nástavbami a pluhy, všechny sypače včetně dodavatelských byly vybaveny systémem satelitního sledování pohybu a trasy vozidel (GPS) s vykazováním množství ujetých kilometrů, spotřebovaného materiálu a pohonných hmot. Byly rovněž v předstihu uzavřeny smlouvy na případné výpomoci s dodavatelskými subjekty v případě kalamitních situací. Byla vytipována a schválena místa na ukládání sněhu odváženého z městských silničních průtahů.

 

vzu 3

 

Na mostech s chodníky, kde nebyla v souladu s Nařízením kraje č. 3/2011 zajišťována schůdnost, byly osazeny značky upozorňující na tuto skutečnost a byly také včas uzavřeny smlouvy s dodavateli na zabezpečení údržby těch některých chodníků na mostech, vesměs v průjezdních úsecích obcemi, kde navazovaly v zimě obcí udržované chodníky a bylo tedy nutno schůdnost zajistit dodavatelsky, pokud vlastní kapacita k zabezpečení tohoto úkolu nebyla dostatečná.
Před zahájením zimního období byly osazeny značky „zimní výbava“, a to na silnici I. třídy I/56 v úseku Ostravice – Bílá a na Bruntálsku na čtyřech úsecích silnic II. a III. tříd, a to na silnicích II/445 v úseku Heřmanovice – hranice kraje Olomouckého, II/450 v úseku Vidly - hranice kraje Olomouckého, II/457 v úseku Petrovice - hranice kraje Olomouckého a na účelové komunikaci Hvězda – Ovčárna.

 

3. Vlastní průběh zimního období
 
Zimní období 2012/2013 započalo i v nížinách nezvykle brzy, a to v poslední říjnové dekádě. Počasí ryze zimního charakteru se projevilo sněhem s deštěn, na horách sněžením a postupným ochlazováním. Na silnicích se držel sníh a vznikalo nebezpečné náledí. Plné nasazení techniky zimní údržby tak nastalo již v tomto období a trvalo do začátku listopadu. Zároveň byla zahájena dispečersko zpravodajská služba a provozní režim nepřetržitých směn personálu zimní údržby.
Listopad byl teplotně nadnormální, denní teploty se pohybovaly nad bodem mrazu, v nočních hodinách pak klesaly k nule, což vedlo k občasnému namrzání silnic, zejména v časně ranních hodinách. Sněžení se omezilo na horské oblasti. V tomto období byly prováděny na denních směnách práce náhradního charakteru, jako osazování zásněžek, sněhových tyčí, údržba silniční vegetace formou ořezů, kácení, údržby průjezdního profilu, bílení kmenů stromů. Ve druhé polovině měsíce se však začaly projevovat výrazné inverze. Noční teploty klesaly pod bod mrazu, v časných ranních hodinách se občas místy vyskytovaly mrznoucí mlhy, jindy zase vznikala ledovka v nepravidelných výskytech v důsledku namrzající vzdušné vlhkosti, často mimo dosah instalovaných meteostanic. To vše si vyžádalo četnější kontrolní jízdy dispečerů a samotných sypačů, takže četnější nasazení techniky zimní údržby bylo paradoxně v nižších polohách kraje.
vzu 4
Tato situace trvala do začátku prosince, kdy se celkově výrazně ochladilo s teplotami do -10 st. C a napadl sníh na horách kolem 10 cm a poprašek v nížinách. Mírné listopadové počasí rychle vystřídaly prosincové celodenní mrazy s nočními teplotami kolem -15 st. C a s občasným sněžením, které vyvrcholilo v předvánočním období. Záhy však bylo vystřídáno výrazným oteplením s přechodem sněhových srážek do dešťových s teplotami kolem +7 st.C. Období konce roku pak bylo ve znamení relativně teplejších dnů, kdy na horách sněžilo, v nižších polohách s dešťovými přeháňkami. Celkově lze toto období od října do konce roku hodnotit jako průměrná zima s adekvátním finančním vyčíslením.
Relativně teplé a deštivé počasí trvalo do počátku ledna 2013, ke změně došlo již 2. ledna s postupným ochlazováním. Už od 6. ledna  započalo období celodenních mrazů v nížinách do -10 st.C, na horách pak místy až k -20 st.C. S koncem první dekády přišlo vydatné sněžení, kdy v nížinách napadlo do 15 cm sněhu, na horách do 40 cm nového sněhu. Sněžení bylo intenzívní a vyžádalo si operativní změny technologie posypu v kopcovitých úsecích silnic, kdy byl navíc využit inertní posyp k zabezpečení sjízdnosti pro kamionový provoz. Následující období bylo význačné střídáním dnů beze srážek s obdobím výskytu mrznoucího mrholení a deště, které mělo místy déletrvající charakter současně při teplotách, které se pohybovaly v rozmezí -4 až -6 st. C. Toto počasí postihovalo zejména východní část kraje a vyvrcholilo ve druhé polovině druhé dekády ledna. Toto si vyžádalo permanentní nasazení techniky k likvidaci neustále vznikající ledovky na všech komunikacích s mimořádným využitím posypové soli v dopravně nebezpečných místech také na silnicích nižších tříd, které se za standardních zimních podmínek udržují inertním posypem. Denní spotřeby soli se tak pohybovaly v celokrajském měřítku v období kolem 20. ledna cca 800 tun. Masivní tvorba ledovky vyvrcholila po 21. lednu. Dešťové mrznoucí srážky přešly ve sněžení a s dalším postupným poklesem teplot. V poslední lednové dekádě se v nížinách teploty pohybovaly kolem -15 st. C, na horách kolem -20 st. C. Na konci ledna přišlo krátkodobé oteplení na +7 st. C, které trvalo tři dny. Na přelomu ledna a února se ochladilo a počasí bylo význačné střídání denních nadnulových a nočních mrazivých teplot, což bylo prvním významných impulsem pro vývoj výtluků na silnicích, zejména I. tříd. Pokud počasí dovolilo, vysprávky výtluků na silnicích byly prováděny studenou obalovanou směsí a byly provizorního charakteru. Celkově lze měsíc leden z pohledu zimní údržby hodnotit jako velmi náročný a s ohledem na množství a délku výskytu mrznoucích srážek pak jako extrémní, s nadprůměrným spadem srážek, kdy dlouhodobý průměr srážkových úhrnů v kraji činil dle údajů statistiky ČHMÚ cca 150 %, v oblasti Ostravska bylo naměřeno až 210 % srážkového normálu.
Únor začal relativně teplým počasím. Od 7. února přišlo ochlazení a sněžení, které významně zasáhlo hlavně východní část kraje–Beskydy,Těšínsko, Třinecko, kdy denně připadalo cca 10 cm nového sněhu. Celodenní teploty klesly pod bod mrazu. Sněžení se postupně ke konci první dekády února rozšířilo na celý kraj. V nížinách napadlo kolem 7 cm, na horách, v Jeseníkách i Beskydách kolem 15 cm nového sněhu. Dne 12. února zasáhlo kraj další velmi intenzívní sněžení od jihu, které v nížinách přineslo cca 5 cm sněhu, na horách do 15 cm. Druhá polovina února se vyznačovala celkově velmi mrazivým počasím. V nížinách se teploty pohybovaly kolem -10 st. C, na horách až k -20 st.C. Počasí bylo doprovázeno občasným sněžením, které si vyžadovalo, vzhledem k přeháňkovému charakteru sněžení, zásah techniky zimní údržby až několikrát za směnu. Ve dnech 22. a 23. února ovlivnila počasí v kraji výrazná tlaková níže „Rheihold“, která se projevila intenzívním sněžením až kalamitního charakteru se spadem sněhu kolem 5 cm za hodinu. Toto sněžení postihlo především západní část kraje, Bruntálsko a Opavsko. V Jeseníkách přitom napadlo od 25 do 40 cm nového sněhu. Technologicky bylo nutno podpořit na chemicky udržovaných kopcovitých úsecích zabezpečení sjízdnosti posypem inertním materiálem. Toto počasí bylo vystřídáno mírným oteplením do konce měsíce s četnými výkyvy teplot mezi denními a nočními teplotami se střídáním oblevy a mrazu. Počasí bylo s přeháňkovým sněžením v noci a dešťovým přes den a mělo za následek četné výskyty náledí ve večerních hodinách s nutným zásahem zimní techniky. Bylo také dalším impulsem pro vznik četných výtluků na silnicích.
vzu 5
Měsíc březen začal mírně, teplotně příznivě. První dekáda se vyznačovala výkyvy denních a nočních teplot mezi +11 st.C a -4 st.C. Tento vývoj počasí sliboval rozběh obaloven a intenzívní zahájení prací na výspravách četných výtluků. S počátkem druhé dekády však přišlo výrazné ochlazení s poklesem denních teplot k -4 st. C a s občasným sněžením. V noci ze 14. na 15. března pak zasáhlo východní část kraje v oblasti Ostravska, Karvinska, Frýdecka a Novojičínska při teplotách do -10 st. C silné sněžení v kombinaci se silným nárazovým větrem. Nejhorší situace byla na Jablunkovsku, kde během noci napadlo kolem 15 cm sněhu. V celém zasaženém území se tvořily četné sněhové jazyky a závěje při tzv. bílé tmě. Bylo nutno povolat posilovou techniku dodavatelů, autopluhy, traktorové radlice. I přes to došlo ke komplikacím pro kamionovou dopravu zejména v kopcovitých příhraničních úsecích silnice I/11 se Slovenskem. Sněžení následně postupně ustávalo, zatímco vítr zklidnil až během druhého dne. Tento charakter počasí si vyžádal především odstraňování sněhu pluhováním, přesto však směnová spotřeba posypové soli v okrese Frýdek-Místek se blížila k 200 tunám. Vážná byla situace na noční směně, kdy se s nasazením veškeré techniky včetně smluvních dodavatelských mechanizmů dařilo udržet silnice všech tříd jen velmi obtížně sjízdné. S ohledem na novou sněhovou pokrývku ve vyšších polohách byly na silnicích nasazeny sněhové frézy a na nočních směnách ledořezy. V tyto dny byla nasazena veškerá technika včetně dodavatelských mechanizmů v počtech na směně 100 sypačů, 50 traktorových radlic. Další březnový nápor sněhu do kraje přišel mezi 17. a 18. březnem. Tentokrát příděly mokrého těžkého sněhu zasáhly hlavně Jeseníky a Oderské vrchy se spadem kolem 25 cm, v Beskydech bylo sněžení méně intenzívní se spadem kolem 15 cm sněhu. Poté následovalo až do začátku třetí dekády března mírné oteplení, avšak od 21.3. nastoupily celodenní mrazy s teplotami od -2 do -12 st. C. Další vydatné sněžení kalamitního charakteru přišlo do kraje v noci z 30. na 31. března, které pokračovalo ještě v průběhu následujícího dne. Ve východní části kraje napadlo při teplotách kolem -1 st. C během 16 hodin až 50 cm nového mokrého a těžkého sněhu, a to i v nížinách. V západní části kraje bylo sněžení mírnější, napadlo „jen“ kolem 30 cm sněhu. Tento vývoj počasí si vyžádal opětovné povolání posil zimní techniky, zejména pro zabezpečení kontinuálního pluhování. Sněžení bylo doprovázeno v oblasti Bruntálska a Opavska silným nárazovitým větrem s vznikem četných sněhových jazyků a závějí. Mokrý sníh se zajížděl do zmrazků, což si následně vyžádalo zvýšené množství posypové soli a nasazení ledořezů na inertně udržovaných úsecích. Traktorové radlice v průjezdních úsecích silnic při tomto extrémním spadu mokrého sněhu měly vážné problémy s jeho odhrnováním. Také v tomto případě byla zvolena strategie pluhování před vlastním posypem, posyp byl prováděn až po zmírnění počasí a ustání sněžení. I přes to byla spotřeba posypové soli v kraji během tohoto počasí cca 530 tun. Na základě další předpovědi počasí a po dohodě s Ministerstvem dopravy byla zimní zpravodajská a dispečerská služba prodloužena do 10. dubna.
vzu 6
A ani měsíc duben na svém počátku jarní počasí nepřinesl. Ve dnech 3. a 4. dubna zasáhlo kraj další vydatné sněžení. Na horách připadlo dalších cca 20 cm sněhu, v nižších polohách při teplotách těsně pod bodem mrazu kolem 5 cm. Opět doprovázeno silným nárazovým větrem s tvorbou sněhových jazyků a závějí, hlavně v oblasti Bruntálska a Novojičínska ve vyšších polohách okresu v okolí Fulneku a Bílovce. Byly rovněž povolány posilové mechanizmy k pluhování a na Bruntálsku k odklízení sněhových bariér a závějí, ve kterých uvízla osobní vozidla a autobusy. Od středních poloh také měly problémy kamiony, pro které byla obtížně sjízdná silnice I/57 přes Vrchy, kde docházelo k silné tvorbě sněhových jazyků ve vrcholových partiích.
Další dny dubna již přinesly kýžené oteplování v nížinách a zmírňování pokračujícího zimního rázu počasí. Denní teploty se začaly zvedat nad bod mrazu, zatímco noční ještě setrvávaly pod nulou. Toto však již mělo za následek pozvolné odtávání silné sněhové pokrývky. Kromě pluhování břednoucích inertních úseků ve vyšších polohách bylo potřeba zajistit také odtok vody z tajícího sněhu, aby v noci nedocházelo ke vzniku náledí. Poslední výraznější záchvěv zimy přišel k ránu 8. dubna, kdy teploty mnohde klesaly pod -10 st. C. Období od druhé poloviny března bylo statistikami označeno za nejchladnější jaro za posledních 100 let. Dnem 10. dubna byla vzhledem k příznivému vývoji počasí a jeho předpovědi ukončena zimní dispečerská služba a zaměstnanci přešli do režimu letní činnosti a letní pohotovosti.
vzu 7
V průběhu zimního období byly na základě novely silničního zákona prováděny práce související se zajištěním schůdnosti na chodnících umístěných na mostech, na které navazují chodníky ve správě obcí, a které jsou v zimě obcemi udržovány. Tyto práce byly prováděny jak vlastními kapacitami, tak dodavatelsky ve stanovených lhůtách na základě předem uzavřených smluv. Náklady na zajištění těchto prací činily cca 700 tis. Kč a byly odvislé o vývoje povětrnostních podmínek.
V průběhu zimního období byly průběžně, pokud to vývoj počasí umožnil, prováděny potřebné opravy výtluků v silnicích, postupně s náběhem obaloven od poloviny dubna i teplou obalovanou směsí a také další činnosti, např. ořezy keřů a údržba silniční vegetace.
Po celé zimní období byly organizovány v případech, kdy nebyl nutný výjezd techniky zimní údržby, náhradní práce jak na denních, tak na nočních směnách. Na denních směnách se jednalo zejména o práce charakteru údržby silniční vegetace a vysprávek výtluků studenou obalovanou směsí, na nočních směnách pak údržba techniky, opravy a montáže zásněžek a sněhových tyčí.
Režim zimní údržby silnic včetně zpravodajské činnosti byl u SSMSK ukončen s ohledem na vývoj počasí až dnem 10. 4. 2013.
Uplynulé zimní období se vyznačovalo intenzívním průběhem lednu a v únoru, přičemž vrchol sněhové zimy přišel na samém přelomu března a dubna. Zima byla od ledna charakteristická delšími obdobími mrazů, střídaných kratšími úseky oblev, střídáním sněžení a mrznoucích srážek, s četným výskytem intenzivního sněžení, doprovázeného silným nárazovým větrem. Během tohoto zimního období bylo celkem 140zásahových dnů (zima 2011/2012 měla 97 zásahových dnů). Za celé zimní období 2012/2013 bylo spotřebováno cca 36 tis. tun posypové soli (zima 2011/2012 17 tis. tun) s tím, že před zimou bylo naskladněno na průměrnou zimu 29 tis. tun soli do plné kapacity skladovacích prostor tak, aby teoreticky nebylo nutno doplňovat další zásoby.
Přes mimořádně nepříznivé počasí a četné vypjaté situace při realizaci zimní údržby v sezóně 2012/2013, nebylo nutno na žádném z cestmistrovství vyhlašovat kalamitní stav.
 
 

 

4. Porovnání nákladů v zimní údržbě silnic II. a III. tříd (včetně města Ostravy)
 
Náklady na zimní údržbu v měsících    11 – 12/2009:  59 mil. Kč
Náklady na zimní údržbu v měsících    11 – 12/2010:  94 mil. Kč
Náklady na zimní údržbu v měsících    11 – 12/2011:  53 mil. Kč
Náklady na zimní údržbu v měsících 11 – 12/2012:   64 mil. Kč, 10/2012: 8 mil. Kč
 
Náklady na zimní údržbu v měsících     1 – 3/2010:  126 mil. Kč
Náklady na zimní údržbu v měsících     1 - 3/2011:    74 mil. Kč
Náklady na zimní údržbu v měsících    1 - 3/2012:    136 mil. Kč
Náklady na zimní údržbu v měsících   1 – 3/2013:   144 mil. Kč, 4/2013: odhad 10 mil. Kč
 
 
5. Mechanizační vybavení
 
Správa silnic Moravskoslezského kraje má pro výkon zimní údržby silnic 133 vlastních sypačů. V roce 2012 bylo pořízeno 5 nových kompletně vybavených sypačů v hodnotě 24 mil. Kč, včetně pluhů a speciálních nástaveb zejména pro obměnu stávající techniky středisek Bruntál, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. Tato vozidla disponují náhonem na všechna kola a „zimní výbavou“. Dále byly pořízeny nové sněhové radlice a nakladače pro zajištění nakládky posypových materiálů a likvidaci sněhových bariér náhradou za dosloužilé mechanizmy.
vzu 8
Všechna vozidla zimní údržby silnic již mají vybavení GPS se sledováním polohy vozidla, jeho výkonu a spotřeby materiálu. Tento systém s možností přímého sledování pohybu vozidla na okruhu z dispečinku se již plně osvědčil a umožnil operativní opatření ze strany dispečera při vzniku požadavku na řešení problematické situace, a to jak u vlastních vozidel, tak u dodavatelských, což je také zakotveno v příslušných smlouvách.
Stávající technické zabezpečení zimní údržby silnic v kraji je dostatečné s ohledem na rozsah silniční sítě, na které se provádí zimní údržba. Při dostatku posypových materiálů je tak možno zajistit sjízdnost silnic v souladu s platným plánem zimní údržby.
 
 
6. Škody na silnicích
 
Přímým důsledkem zimního počasí, teplotních výkyvů během měsíců na začátku roku, je výskyt škod na silniční síti v kraji. Poškození silnic se začalo projevovat již v průběhu ledna, a to zpočátku ojedinělými výtluky, které se střídajícími se krátkými intervaly slabého oteplení a opětovného zámrazu, mnohdy k -10 st. C, způsobily jejich daleko větší výskyt a rozšíření. Četné výtluky a výmrazky, vznik mrazových trhlin se vyskytly zejména na krytech vozovek, kterým již uplynula životnost a byly již v minulosti vícekrát vyspravovány. Ještě během zimního období byly vzniklé výtluky opravovány studenou obalovanou směsí průběžně, pokud to počasí dovolilo, v rámci náhradních prací. Nejvíce dotčené úseky silnic II. a III. tříd byly navrženy do plánu souvislých oprav silnic, který byl schválen radou kraje. Finanční objem těchto oprav činí cca 144 mil. Kč. I přesto však konstatujeme, že díky provedeným souvislým opravám silnic II. a III. tříd v minulých letech je výskyt poruch vozovek po zimě ve srovnání s minulým obdobím přibližně o 15 % vyšší.
vzu 9
Další silniční tahy, které jsou vážně poškozeny, jsou navrženy na modernizaci a rekonstrukci, která bude financována z prostředků Evropské unie v rámci ROP. Jedná se o projekty pod názvem „Silnice 2011 – II. etapa“ (v realizaci) a „Silnice 2013“ (připraveno k realizaci 2014).

 

7. Zimní údržba dodavatelsky
 
Část výkonů zimní údržby komunikací byla prováděna v souladu s plánem zimní údržby silnic dodavatelsky. Jednalo se zejména o údržbu silnic II. a III. tříd na území města Ostravy, dále o výkony na cestmistrovství Bílovec střediska Nový Jičín, na cestmistrovství Bílá na silnici I/35 včetně dispečerské služby a částečně na cestmistrovství Vítkov. Další výkony dodavatelsky se uskutečnily zejména v souvislosti s výpomocí při zajištění odklízení sněhu z vozovek při intenzívním sněžení a při tvorbě sněhových jazyků a závějí formou povolávání další techniky včetně osádek k posílení vlastních kapacit.

 

8. Meteorologický informační systém
 
Zimní údržba silnic v Moravskoslezském kraji byla podpořena plně funkčním systémem včasných předpovědí vývoje počasí a povětrnostních jevů, které byly poskytovány Českým hydrometeorologickým ústavem, jako součásti celostátního Jednotného systému dopravních informací a dále instalovanými hlásiči náledí na vybraných silnicích v kraji. Nové hlásiče byly instalovány a zprovozněny na rychlostních silnicích a nově zprovozněných silnicích I. tříd.
vzu 10
Dispečeři rovněž využívali informace o vývoji počasí z jiných zdrojů, např. z internetových aplikací polské nebo německé povětrnostní služby. Na výskyt nebezpečných jevů v souvislosti se zimní údržbou silnic byly vydávány výstrahy, které byly včas předávány dispečerům. Vzhledem k tomu, že tento předpovědní systém díky internetovému šíření je dostupný na všech cestmistrovstvích, mohli jednotliví dispečeři s těmito údaji pracovat a organizovat podle nich připravenost techniky a průběh zásahu. Všechna dispečerská pracoviště na všech cestmistrovstvích jsou vybavena malými meteorologickými stanicemi s měřením základních parametrů včetně možných výstrah na vznik náledí a jiných nebezpečných meteorologických jevů.

 

9. Přijatá opatření na základě zkušeností ze zimního období 2012/2013
 
Na základě nabytých zkušeností ze zimní údržby silnic v kraji v průběhu tohoto zimního období, které se vyznačovalo nadprůměrným množstvím srážek nad dlouhodobým normálem, extrémně dlouhým obdobím kontinuálního výskytu mrznoucích srážek při teplotách výrazně pod bodem mrazu a poměrně častýmvětrným počasím, bude pro příští zimní období:
- pokračováno na jednotlivých cestmistrovstvích v předzásobení pro zkrápění přesyceným solankovým roztokem, který zajišťuje účinnost rozmrazování i při teplotách kolem -20 st.C. Tato je cenově výhodnější než chlorid vápenatý. Solanka byla zkušebně využita v letošní zimní sezóně s využitím distributorů středisek Frýdek-Místek a Opava, které vznikly úpravou podvozků s kropicími nástavbami, které již byly určeny na vyřazení. Skladovací kapacity pro solanku budou rozšířeny o další již nevyužívané nádrže na cestmistrovstvích. Na základě vyhodnocení po letošní zimě se ošetření solankovým roztokem osvědčilo při zásazích na zledovatělých vozovkách velmi rychlou reakcí aplikovaného roztoku.
vzu 11
- realizováno předzásobení před začátkem zimního období v benkalorech na střediscích naftou pro teploty do -30 st. C a zásobení dostatečným množstvím vhodných aditiv do pohonných hmot
- vzhledem k výskytu relativně dlouhých mrazových období v letošní zimě bude pokračováno v postupném zateplování provozních objektů cestmistrovství, zejména garáží zimní techniky a objektů dílen
- provedeno předzásobení posypovou solí na plné kapacity skladů za letní ceny v důsledku zkušenosti s kritickým nedostatkem posypové soli v minulých zimních sezónách a dle zkušeností z uplynulé zimní sezóny s neobvykle dlouhou dobou trvání a s výskytem nadnormálních srážek v lednu, únoru a březnu.
- jako každým rokem bude realizováno pořízení nové techniky pro zimní údržbu silnic, a to kompletně vybaveného sypače inertních hmot pro středisko Opava, dále budou pořízeny nové sypací nástavby, sněhové radlice a pluhy z důvodu obměny již zkorodovaných zařízení. Vzhledem k připravovanému výběrovému řízení na údržbové práce na silnicích I. tříd na území ČR, které organizuje Ministerstvo dopravy, byl pozastaven nákup nové techniky zimní údržby s předpokládaným využitím na I. třídách a vyčkává se, jak bude problematika údržby silnic I. tříd ze strany Ministerstva dopravy vyřešena.
vzu 12
10. Závěr
Zimní údržba pozemních komunikací je, společně se zajištěním prvků bezpečnosti, stěžejní činností správce pozemní komunikace. Čím méně je zásahových dnů zimní údržby a čím méně použitého posypového (zejména chemického) materiálu, tím méně škod na silnicích vznikne. Jak vyplývá z předchozích a jinde publikovaných údajů o nákladech a výkonech zimní údržby, jak na dálnicích, tak na silnicích I. třídy a ostatních silnicích, patří uplynulá sezóna k těm náročnějším a nákladnějším z historie sledovaných ukazatelů zimní údržby.
Pro nadcházející sezónu zimní údržby 2013/14 si přejme opravené vozovky, příznivé počasí, zasněžené jenom sjezdovky a sáňkařské dráhy, ukázněné, ohleduplné a trpělivé řidiče, kteří respektují náročnou práci silničářů.
23. 4. 2013