21.5.2014 Roky ovládá diskuse v médiích i na odborných fórech a je zdánlivě neřešitelná - otázka „Jak zachovat krásné aleje podél našich silnic a přitom zajistit bezpečnost silničního provozu?“. Jak navrhuje sdružení Arnika, stačí se jen rozhlédnout po Evropě a nechat se inspirovat. Zkušenosti z vytváření takzvané Německé alejové cesty, turistického lákadla sousedního státu, představil na kulatém stole s odborníky a zástupci Moravskoslezského kraje prof. Peters z Vysoké školy aplikovaných věd v Eberswalde. Studentům Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, kteří se zapojili do projektu mapování alejí, také v praxi ukáže, jak stromy mapovat.
 
 
 Kulatystul
 
 
„Pro záchranu a udržení alejí v krajině je klíčové vědět, jaké bohatství se ve vaší krajině vlastně skrývá,“ říká odborník na ochranu a obnovu silničních stromořadí Prof. Jurgen Peters z Vysoké školy aplikovaných věd v Eberswalde. „U nás jsme začali podrobným mapováním alejí, z něhož pak vyplynula koncepce jejich ochrany a také finanční plán. Strom roste stovky let a náš přístup proto musí být mimořádně dlouhodobý,“ dodává Peters.
 
  
„Aleje podél silnic mají velký potenciál pro rozvoj regionů. Německá ‚Alejová cesta‘ už od roku 2000 propojuje významné kulturní památky pomocí silnic lemovaných alejemi. Cestovatelé mohou navštívit přírodní a kulturní památky a zároveň využít restaurací, hotelů i jiných zážitků, které poskytovatelé služeb na trase nabízejí,“ říká ochranářka Annette Gross ze sdružení Insula Rugia.
 
AalejDubov
 
„V Německu si diskuse o zachování alejí odbyli už před dvaceti lety a teď na ně nedají dopustit. Aleje jsou dědictvím po předcích a unikátním prvkem středoevropské krajiny,“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky. Tato organizace také stojí za pozváním Jurgene Peterse a Annette Gross do České republiky.
 
Ve středu se setkali se studenty Ostravské univerzity a v terénu jim vysvětlili, jak se v Německu stromy mapují. Právě Ostravská univerzita totiž podle německého vzoru vytváří databázi alejí na území Moravskoslezského kraje. Podobnou práci provádí ve Zlínském kraji Univerzita Palackého v Olomouci. „Arnika představí databázi alejí Moravy příští rok,“ dodává Klemensová.
 
„Původní metodiku docenta Létala z Univerzity Palackého jsme prověřili a přidali několik parametrů, abychom mohli záznamy o jednotlivých stromech využít co nejefektivněji pro účel tvorby databáze. U každého stromořadí sledujeme až osmačtyřicet atributů a inspirujeme se zároveň metodikou používanou v Německu. Klíčové je, abychom si u každé aleje řekli, k jakému účelu chceme získaná data použít, a podle toho potom na základě osobní konzultace definujeme konkrétní atributy. Úkol je to dost náročný, jen na Frýdeckomístecku je na dvě stě stromořadí. V současné době už máme zmapovaný skoro celý Moravskoslezský kraj, zbytek chceme stihnout do konce roku a získaná data zaneseme do databáze k dalšímu použití,“ popisuje zapojení Ostravské univerzity Tereza Aubrechtová.
 
 ABlenstrom
 
„Oceňujeme, že se Arnika zhostila mapování alejí na Moravě. Vítáme zejména to, že v různých krajích vznikne databáze podle stejné metodiky, a údaje tak budou srovnatelné. Předpokládáme, že by se vytvořená databáze mohla stát součástí informačního systému Moravskoslezského kraje o životním prostředí,“ řekl Daniel Havlík (ČSSD), náměstek hejtmana MSK pro dopravu, silniční hospodářství a životní prostředí.
 
 
„V roce 2013 jsme na údržbu silniční zeleně věnovali celkem 44 mil. Kč. Údržba zeleně není jen výsadba nových stromů a keřů, ale i například provádění ozdravných ořezů nebo kácení přestárlých a bezpečnost ohrožujících stromů. Pro nadcházející období ve spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury připravujeme další projekty dosadby stromů podél silnic II. a III. tříd v naší správě, neboť stromy kolem cest významným způsobem zlepšují ovzduší v jejich okolí,“ uvedl náměstek ředitele správy silnic MSK Milan Novák.
 
 V poválečném období nastal v Západním Německu boom automobilové dopravy a příroda musela stranou. Do roku 1999 bylo vykáceno neuvěřitelných 50 tisíc kilometrů alejí. Východní Německo ekonomicky zaostávalo a na rozšiřování silnic a mohutné kácení stromů nebyly peníze. Aleje ovocných stromů měly navíc produkční význam. po sjednocení Německa se veřejné mínění postavilo rázně proti dalšímu kácení alejí a vzniklo široké hnutí za jejich ochranu a obnovu.
 
Arnika již řadu let v České republice vyhodnocuje postupy jednotlivých krajských silničních správ při kácení a výsadbách stromů podél cest. Moravskoslezský kraj patří v tomto hodnocení k nejlepším - je to kraj, kde se podél silnic za posledních 10 let více sázelo, než kácelo. 
 
Aktivity Arniky pro záchranu alejí v České republice podporuje Program švýcarsko-české spolupráce prostřednictvím Nadace Partnerství a Německá spolková nadace DBU.
 
 
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce a Německé spolkové nadace pro životní prostředí. www.swisscontribution.cz, www.nadacepartnerstvi.cz